Závodili jsme ve dvou krajích

Páteční deštivé počasí zamíchalo kartami mnohým běžcům. Po blátivém Čerčanském Chlumu bylo jasné, že i okolí Vožice bude pokryto mazlavým asfaltem. Trasa mladovožického vytrvalostního běhu pestrá na podloží (asfalt, lení cesty, kameny, kořeny i bláto), ale i členitost terénu prověřily připravenost závodníků po zimní přípravě náležitě. Na trase dlouhé 14 kilometrů zvládli účastníci nastoupat 320 výškových metrů, avšak totožné číslo i naklesali. Klub z Benešova zde neměl tak početné zastoupení jako v Čerčanech, i přesto byl vidět a odprezentoval kvalitní výkony. Ostatně jako vždy!!
Prvním modrožlutým trikem v cíli byl Jiří Žaba. S časem lehce přes hodinu se vešel do TOP TEN v nejmladší kategorii, ale celkově až 16. Jelikož Martin Jahoda souboj s Jirkou již vzdal a jeho bratr Víťa si netroufl znovu na poměřování sil, zřejmě se bál, že by své předchozí vítězství neobhájil, tak si musel Jirka najít jiné soupeře. Druhým klubovým běžcem na nádvoří tamější Sokolovny i v kategorii byl Pavel Mrva. Postavou by sice více zapadl do dětské kategorie, ale mezi šedesátníky bral stříbro. Pavel opět ukázal, že má velkou formu a sbírá pravidelně cenné kovy do své vitríny. Držme mu palce do dalších závodů, aby se mu i nadále dařilo stejně dobře, ne-li lépe. O čtyři minuty později doběhl Karel Říha. Jeho tempo v závěru připomínalo doktora z českého filmu Vesničko má středisková, prostě kochací, avšak i tak se postavil na šestou příčku. Ivan Cinka se stejně jako Jirka vešel mezi desítku nejlepších. Mezi šedesátníky doběhl na pěkné osmém místě. S čase 1:22:02 v takto náročném terénu se nemohou pyšnit všichni. Tito běžci si dopřáli plnotučnou trasu, tedy 14 km.
Ostatní sportovci se vydali na polotučnou sedmi kilometrovou trasu. Konkrétně Petra Hálová, která skončila desátá. Do cíle se přihnala po 38 minutách. O dvě minuty později se radovala z osmé příčky Jana Picková. Standa Vilímek, který loni běžel další variantu, se letos s námořnickou rozvahou dědy Lebedy přihlásil pouze na sedmičku a udělal dobře. Jeho čas mu zajistil bednu. Stříbrná medaile se jistě na Zeď sportovních úspěchů někam vejde. Můžeme si jen domýšlet, jak by trasa dala zabrat závodníkům, kdyby ji Matka příroda oblékla do bílého kostýmu, i když se v jeden moment na trasu snášeli krupičky, ale dlouho to netrvalo.

Do Prahy vyjeli hájit čest klubu mladý nadějný Adam Prchlík a jeho dívčí harém. Mladík letěl  stejně rychle jako letadla na nedalekém letišti a po necelých 43 minutách už se radoval v cíli z 64. příčky v kategorii. A jak si vedla děvčata? Linda Pelikánová, pro kterou to byl první závod na distanci 10 km, podala skvělý výkon. S časem lehce přes 50 minut si vyšlápla na třicátý osmý flek mezi juniorkami. V závěru ještě musela hájit svou pozici před soupeřkami z gymnastické školy Mladá Boleslav, které doběhli pouze šest vteřin po ní. Zřejmě za svůj úspěch trochu vděčí i Báře. Vidíme, že oba junioři zdědili po rodičích slušný základ a určitě ho budou i nadále rozvíjet kupředu. Bára Prchlíková zřejmě pověsila svou závodní kariéru na hřebík a rozhodla se věnovat se funkci profesionálního vodiče, že by Fanda Míček pořádal nábor nových vodičů. Minulý víkend byl svěřencem Jindra Slunečko, tento Linda … můžeme se jen domnívat a hádat, kdo si Báru objednal na příští víkend. Nutno dodat, že tento závod se těší velké oblibě a pravidelně se ho účastní přes tisícovku sportovců. Letošní ročník dokončilo 1 347 závodníků.